V Bruggách

Výlet do téhle díry na severozápadě Belgie stál za to. Bruggy jsou historickým centrem provincie Západní Flundry, nebo tak nějak a samozřejmě jsme sem jeli jenom kvůli tomu, že jsme viděli film V Bruggách, jestli neznáte, koukněte. Městu se říká Benátky severu, ale to se říká skoro každýmu evropskýmu městu, kde je nějakej kanál, jak jsem později zjistil.

Bruggy – první dojem

Musím uznat, že město je nádherný, srovnal bych ho spíš s Amsterdamem než s Benátkama. Na rozdíl od těchle dvou se na každým rohu skrývá budova, která vám vyvolá instantní architektonickej orgasmus. A je celkem jedno, jestli jste zrovna na náměstí Markt, Burg, nebo v nějaké zapadlé uličce. Je to způsobený do jisté míry tím, že vývoj tohohle města se náhle úplně zasekl a počínaje patnáctým stoletím bylo až do devatenáctýho úplně na dně a sto(vky) let za zbytkem Belgie, takže to tam nezvládli moc změnit nebo přeplácat, protože neměli prachy.

Restaurace v Bruggách

Naprosto kouzelní byli místní servírky a číšníci, kterým jsme byli naprosto ukradení. Alespoň to tak vypadalo. Pokud je potřeba k přivolání čišníka v Belgii začít tancovat Jumpstyle na stole a mávat při tom eurama, tak jsme si to nepřečetli v turistickejch průvodcích, každopádně ale sami od sebe nepřišli třeba půl hodiny. Jednou jsme si dokonce sedli do hospody a čekali jsme asi 20 minut, přičemž servírka po dvaceti minutách nejenže nepřišla, ale odešla na dalších 10 minut někam úplně pryč. Vzhledem k tomu, že počasí bylo nic moc a občas jsme se byli spíš zahřát nebo schovat před deštěm, pro tentokrát jim to odpustíme. Ale už máme plán, že tam uděláme nějakou béčkovou hospodu s trochu akčnějším čišníkem a nebudeme stíhat počítat tržby.

Bazilika svaté Krve v Brugách

Jo, opravdu je tam hezká bazilika, kde se turisty snaží nachytat na relikvii obsahující Kristovu krev. Když nastanou hodně zlý časy, podle legendy se z ní opět stane tekutina. Kdybych tam byl na výletě se školou, tak se nudím stejně jako Ray, ale protože to bylo v mým oblíbeným filmu, tak jsem si taky běžel stoupnout do fronty, abych si mohl sáhnout.