Už je to skoro rok, co jsme našli penzion v Harrachově, kde si můžete půjčit čtyřkolky. I když nám pán říkal, že není žádná sranda na tom jezdit, nenechali jsme se obalamutit a pronajali si nejsilnější, kterou měl. Ukázal nám směr na hezké projížďky v okolí, jedna z nich byla „stezka lásky“, před tou nás ale varoval, že jde o hodně náročný terén a ať tam jako začátečníci nejezdíme. Vtípkoval, že když budeme jezdit normálně, vydrží nám plná nádrž až do Itálie. Vzali jsme to jen kousek za hranice s Polskem, ale odpoledne jsme se vraceli s nádrží prázdnou.
V jednom ale pravdu měl, jízda je divočejší. My jsme si to nemohli vynachválit. Nejprve jsme se pokoušeli osvojit si základy na přiléhlém poli, ale zachvíli jsme vyrazili na cestu. Protože jsme si ani náznakem nepamatovali, kam nám doporučoval jet, samozřejmě jsme vyrazili rovnou na tu stezku lásky. Ve výsledku jsme přežili my i čtyřkolka, což byl jeden z cílů cesty. V pohraničí je krásná příroda a v Polsku vždycky narazíte na dobrou klobásu za pár zlotých a přátelský Poláky, což je super.
Be First to Comment