Nejlepší aquapark v Asii

„Já neumím takhle diktovat – potřebuju si to psát sama“, řekla mi Janča, když jsem jí požádal, ať mi nadiktuje dnešní zážitek. Prý je natolik vydováděná, že už se jí dnes nechce dělat vůbec nic. Navštívili jsme nejlepší aquapark v Asii a druhej nejlepší na světě – Waterbom Bali.
Tohle „nej“ si zaslouží. Byli jsme tam 6 hodin a ani jsme si nerozložili ručník, dokonce jsme ani nevkročili do bazénu. V aquaparku je 14 hlavních atrakcí a jenom vyzkoušet všechny nám zabralo asi první tři hodiny. Byl to ale takovej nářez, že jsme mimo třicetiminutovou pauzu na pizzu opravdu nedělali nic, jen chodili stovky a stovky schodů nahoru a šupem zase jeli dolů.
Každá skluzavazka je něčím zvláštní, na několika se jezdí ve dvou (parádní pro páry, zejména pro zhýřilce, kteří si užívají děsivý jekot partnerky) a několik z nich je opravdu extrémních. Tři z nich začínají kolmo, takže si stoupnete a čekáte, až se vám propadne podlaha pod nohama, na nejprudší dosahujete rychlosti až 70 km za hodinu. Nejvíc se nám líbily právě tyhle, jejich vtipnou sočástí bylo občas povzbuzovat návštěvníky, kteří na ně šli poprvé a snažili se v poslední chvíli utéct. Vstup dětem je na tyto atrakce víceméně zakázanej hranicí minimální výšky a občas se při vstupu na ně tvářili dost nejistě i na první pohled ostří chlapíci.
Úžasná byla taky skluzavka, která se jela jako závod ve dvou paralelních koridorech hlavou dolů a při které jsme si poprvé mysleli, že už je skoro za náma, ale pak to teprve nabralo pořádnou rychlost. Mezi naše nejoblíbenější patřily i modrý tobogány, z nichž jeden byl i s loopingem.
Takže až do té doby, než nám řekli, že je šest a že je to opravdu poslední jízda, jsme nadšeně chodili od jedné k druhé. Nevyzkoušeli jsme jen línou řeku, atrakce pro prcky a vodní volejbal.
Mimo to je aquapark velice promyšleně navrženej a v souladu s místní divokou přírodou i mentalitou – u každé atrakce jsou minimálně 2-3 zaměstnanci obsluhy, všichni neustále s úsměvem od ucha k uchu a od rána do večera připravení zeptat se, jak se máš, odkud jsi, plácnout si po zdolání atrakce a popřát další zábavu. Bylo tam celkem plno, kolem poledne jsme čekali asi 15-20 minut na jednotlivý atrakce, ale není to až taková hrůza, poslední 2-3 hodinky už jsme nečekali skoro vůbec. Návštěvníci jsou hlavně turisti, občas nás pobavily dámy ve zcela zahalujících plavkách, těch v burkách nám bylo v tom vedru i trochu líto.
Výjimečně jsme nefotili a spoléhali na fotky přímo z aquaparku – na pár atrakcích Vás vyfotí automat nebo fotograf, fotky se načítají na kód náramku, kterým se i platí a můžete si je na konci nechat vyvolat nebo poslat. My jsme se na všech fotkách tvářili natolik vyděšeně nebo příšerně, že už je nikdy nechceme vidět, natožpak je někomu ukazovat, a tak jsme se ani neptali, kolik by vlastně stály.
Celkově na nás udělalo tohle místo takovej dojem, že nám usměv nezmizel ani po tom, co jsme na 40 km dlouhé cestě museli dvakrát měnit duši a jednou celou pneumatiku na skútru.Teď budeme muset navštívit jedinej aquapark, kterej se pyšní lepším hodnocením – Siam park ve Španělsku, potom si lepší už budeme muset vybudovat sami, protože provozovat něco takovýho je jediná pořádná práce na světě. Takže snad za pár let se můžete těšit a kdo s náma jede do Španělska?